Oslava?

Když jsem se probudil a pomalu otevřel oči, první, co jsem uviděl bylo malé okénko s mříží. Prudce jsem sebou trhl, ale něco mne táhlo zpět k zemi. To něco byl obojek, pevně utažený kolem krku a ještě pevněji zajištěný zámkem. Záhy jsem zjistil, že je také spojen řetězem s okem ve zdi. Začal jsem vzpomínat na prožité chvíle……
Bylo to na mé narozeniny, kdy mi Má Paní  řekla, že má pro mne překvapení, ale že pro to musím něco vydržet. Večer mi nasadila obojek, na ruce a nohy dala kožená pouta a vyvedla mne ven z domu. Nasedli jsme do auta, já na místo řidiče a Paní vedle mne a vydali se na cestu. Kousek za městem mi přikázala zastavit a vystoupit. Nechápavě jsem se na ni podíval, ale pohled do jejích očí umlčel všechny moje dotazy. Stál jsem vedle auta a čekal. Paní sáhla do tašky, vytáhla řetězy a pospojovala má pouta na rukou a nohou. Potom mě dostrkala ke kufru auta a uložila mne tam. Starala se, abych měl pohodlí, protože, jak prohlásila, nás prý čeká dlouhá cesta. Kufr potom rázně zavřela a já osaměl ve tmě. Slyšel jsem, jak  nasedla do auta a to se rozjelo. Vím, že Má Paní nerada řídí a tak jsem se dost divil. Monotónní zvuk auta a nemožnost cokoliv vidět mimo tmu v kufru mne pomalu ukolébala a já začínal usínat, když auto najednou zastavilo. Myslel jsem, že už jsme na místě a začal se těšit,  že konečně vylezu ven z kufru a protáhnu si svaly, které mne už ze skrčené polohy začínaly bolet. V tom  jsem zaslechl hlas své Paní, jak se s někým baví. Ten někdo byla také žena a podle všeho se s mojí Paní znala, protože nastoupila také do našeho auta a zase jsme se rozjeli.. Snažil jsem se rozpoznat, co si povídají, protože hovor zněl velmi vesele,  ale nezachytil jsem z toho skoro nic a jak jsem tak napínal uši, tak jsem najednou zjistil, že jsem musel usnout, protože auto už stálo a bylo ticho. Začal jsem být trochu nervózní, protože jsem nevěděl, co se stalo a proč jsme zastavili.
Za chvíli mě ale přišla vysvobodit Má Paní, aspoň jsem si to z počátku myslel… ale byla to nějaká jiná žena, spoře oděná v kůži a s tenkým obojkem kolem krku.  V ruce držela vodítko, které mi bez jediného slova připevnila k obojku a vytáhla mne ven. Rozhlížel jsem se hned kolem sebe  a stačil jsem zaregistrovat, že stojíme u nějaké obrovské staré budovy.
V tom mi neznámá žena nasadila na hlavu kuklu, pak trhla za vodítko a odváděla mne pryč. Byl jsem zmatený, ptal jsem se sám sebe, co to znamená, kde je moje Paní, co tady vlastně děláme a kdo je ta dívka co mne odvádí. Přemýšlel jsem, o koho se jedná, na krku měla obojek, sice o hodně tenčí než ten co zdobí můj krk, ale měla ho. Snad je to subinka. Tohle všechno se mi honilo hlavou, zatímco jsem slepě klopýtal dopředu, nekompromisně tažen za vodítko. Najednou jsme zastavili a já uslyšel otevírání starých dveří. Má průvodkyně mne chytla za rameno a řekla, že budeme sestupovat po schodech dolů a že mi řekne, až schody skončí. A tak začal náš sestup. Schodů bylo tolik, že jsem je přestal počítat a připadalo mi, jako by se stáčely kolem dokola, skoro jako když lezete na nějakou rozhlednu, ale tohle bylo opačným směrem. Najednou jsme zastavili a já podle ozvěny kroků tipoval na nějakou větší místnost. Má průvodkyně opět trhla za vodítko a vedla mne dál, ale jen pár kroků, tam mne zastavila a odepnula vodítko. Uslyšel jsem zarachocení řetězu, jak byl k něčemu připevňován, a já jsem osaměl. Doznívala ke mně jen ozvěna kroků odcházející průvodkyně. Byl to zvláštní pocit, byl jsem spoutaný, z cesty autem ještě rozlámaný a zmatený. Nevěděl jsem kde jsem, kam mne to Paní zavezla a proč. Měl jsem příliš mnoho otázek, ale odpověď stále nepřicházela a já jsem stál připoutaný za obojek jako zvíře někde ve stáji.
Po nějaké době se opět ozvaly kroky a můj řetěz byl odvázán a já opět veden. Tentokrát nahoru,  kamennou podlahu vystřídala dřevěná, jak jsem poznal podle zvuku klapotu podpatků mé průvodkyně a za chvíli zvuk naznačoval, že jsme vstoupili na  koberec. Prošli jsme několik asi poměrně velkých místností a potom jsem zaslechl, že se blížíme někam, odkud zaznívá hovor více lidí.
Když jsme vstoupili do místnosti, hovor utichl a já byl pokynem zastaven a byla mi sňata maska z obličeje.
Stál jsem ve velké místnosti zhruba v jejím středu,  spoutaný, s obojkem na krku a okolo byly čtyři dámy. Všechny jsem neznal, některé však ano, alespoň podle obrázků.
Jedna se jmenovala Soňa. Věděl jsem o ní, že kdysi byla profesionální dominou někde v zahraničí. Byla ve skutečnosti krásná. Měla na sobě latexový catsuit, boty na vysokém podpatku a kolem krku hezký úzký obojek. Další byla Milena, dívka se kterou se moje Paní poznala na internetu a  s ní zde seděla Miriam, její kamarádka, ze které se v průběhu doby také stala domina. Až na barvu vlasů si obě dvě byly velice podobné. Co se týče oblečení, byly to vysoké kožené boty až do půlky stehen, kalhoty - jejichž nohavice byly ukryté v botách a černá kožená sáčka.
Čtvrtou ženou v místnosti byla Jaroslava, taktéž  kamarádka mé Paní, znaly se už dlouho, ale věděl jsem, že se nikdy nepovedlo se jim potkat v reálu a společně si užít.
Mou Paní jsem však  nikde neviděl. Skoro každá z Dam měla vedle sebe otroka, nebo otrokyni.  Soňa měla otrokyni a Mileně s Miriam klečeli vedle nohou otroci. Dívka co stála vedle mne, byla zřejmě také otrokyně a  očividně patřila k Jaroslavě. V tu chvíli však držela vodítko od mého obojku a pomocí něho mne přinutila kleknout. Po čtyřech mne vedla k Soně. Když jsem přilezl blíž, tak se na mne  podívala, lehce se usmála a mě po tomto úsměvu přeběhl mráz po zádech. Ukázala přísně na své střevíčky, ke kterým jsem se sklonil a začal je uctivě líbat. Po chvíli jsem přestal, ale Soňa mi druhou nohou přirazila hlavu zpět k botě a prohlásila něco o mé nevychovanosti. Já se raději věnoval pečlivěji její botě, než mě Paní odkopla a pak za vodítko prudce přitáhla zpět, mnohem blíže než jsem byl před tím. Potichu, avšak nekompromisně prohlásila, že ta nevychovanost se brzo změní a budu poslouchat jako hodinky, jen na pouhé lusknutí prstů. Silně mne zamrazilo, ale byl jsem veden dál k další Paní, kde se rituál opakoval, ale už bez mé předchozí chyby. Obešlo se to bez výhrůžek a kárání, u Paní Jaroslavy jsem si dokonce vysloužil pochvalný úsměv. U Miriam a Mileny bylo poznat, že si opravdu užívají pohodlí a pozornosti svých otroků. Otrokyně mne po uvítacím rituálu odvedla opět do prostřed místnosti, kde se mnou zůstala stát. Uslyšel jsem, že se za mnou otevřely dveře a někdo vešel, chtěl jsem se zvědavě otočit ale trhnutím za obojek mi to bylo znemožněno. Opět se ozval klapot podpatků, zvuk se zastavil blízko otrokyně, která držela mé vodítko. Ta se skloněnou hlavu předala ihned vodítko od obojku Mé Paní, která si jej přebrala a mávnutím ruky propustila otrokyni. Sledoval jsem, jak otrokyně odchází si sednout k nohám paní Jaroslavy. Pak jsem obrátil pohled k Mé Paní, stoupla si přede mne a já se lačně přisál k jejím nožkám. Bylo to něco, co důvěrně znám a čemu můžu věřit. Má Paní na sobě měla boty na vysokém podpatku těsně pod kolena, krátkou koženou sukni a kožený korzet. Na rukou pak měla natažené dlouhé kožené rukavice. Přitáhla si mne k sobě a s úsměvem mi řekla „Vítám tě na oslavě“.
Nechala mne klečet na zemi a odešla se pozdravit s ostatními dámami. Všechny vstaly, objaly se a políbily. My otroci jsme se na ně jen dívali s tichou úctou. Byly všechny krásné, vyzařovala z nich velká dávka sebedůvěry a dominance. Potom se posadily a má Paní obsadila poslední volné křeslo. Luskla prsty, ukázala ke svým nohám a já se okamžitě po čtyřech  rozběhl k ní. Paní mi odepnula vodítko a prohlásila, že by si dala něco k pití a já jsem vyrazil k barovému vozíku v rohu místnosti.  Alespoň jsem si tak mohl celou místnost lépe prohlédnout, byla velká, spíš bych mohl hovořit o sále.
Ve středu ležel  koberec a okolo něho byla umístěna křesla, na kterých seděly dámy. Otroci a otrokyně klečeli na zemi, nebo obsluhovali svou Majitelku. Na jedné dlouhé stěně byl zapálený krb, na zdích vysely obrazy a různé sečné zbraně, od oštěpů až  po samurajskou katanu.
Podíval jsem se na svou Paní a všiml si, že mne pozoruje a netváří se zrovna příjemně. Oznámila mi důrazně,  že chtěla napít a ne tady uschnout, než já se uráčím splnit její přání. Já jsem bleskově namíchal gin & tonic a donesl ho před ni. Vzala si ho ode mě a svou pozornost obrátila k ostatním Dámám a zapojila se aktivně do diskuse o výchově a trestání otroků. Mezi tím mi pokynula a já se na čtyřech přesunul před ni, ona si  pak na mne, jako na stoličku položila své nožky v kozačkách.
Dámy si poměrně dlouho povídaly a Má Paní mne stále  nechala klečet a občas zaryla podpatek do mých zad. Otrokyně a otroci ostatních Paní pobíhali okolo a obsluhovali. Když nebyly potřeba, tak  klečeli u svých Paní, či stáli diskrétně u zdi.
Už jsem začínal být unavený z dlouhého klečení, zvedl jsem hlavu a všiml jsem si, že Paní Soňa si mne prohlíží a vypadá to, že jí hovor začíná nudit. Polkl jsem a zase sklonil hlavu, ale to už jsem slyšel jak se Paní Soňa ptá mé Paní po nových hračkách. Má Paní se samozřejmě ihned pochlubila ostatním přítomným dámám se svými dvěma novými biči a okamžitě je začala prakticky ukazovat. Dámy se plny zábavy začaly předhánět v ukazování svých oblíbených bicích nástrojů a nás mužské otroky na základě toho odvedli do blízké místnosti, ze které se vyklubala kompletně zařízená mučírna. Zde jsme byli připoutáni okovy za široce roztažené ruce a nohy, čelem ke stěně.  Slyšeli jsme za zády pouze hovor,  jak se spolu Dámy baví a obávali se, co bude. Nemuseli jsme dlouho čekat a už se první dáma začala rozmachovat bičem, což jsme poznali podle svištivého zvuku, který třeskl za našimi zády. Paní si společně vysvětlovaly, jak nejlépe udeřit,  aby to mělo co největší účinek na otroka a při tom tím co nejméně poškodily svůj majetek. A to už dopadla první rána na má záda. Ucítil jsem ostrou bolest na levé lopatce a uslyšel jsem znovu svištění biče, který naštěstí pro mne tentokrát dopadl na záda druhého otroka,  který sebou prudce trhnul. Cítil jsem s ním, ale to už na má záda dopadla další rána, trochu silnější. V zápětí se to samé ozvalo i vedle a bylo slyšet, že Dámy se u biče vystřídaly. Opět dopadla rána na má záda. Bolest to byla stěží snesitelná, ale snažil jsem se to vydržet a zatínal zuby. Když se všechny Dámy vystřídaly a naše záda opravdu bolela, přišly Paní  k nám a se zájmem si nás prohlížely. Já jsem na zádech ucítil něčí ruce, které mne hladily a jely směrem od mého zadku až k zátylku. Pak jsem ucítil, že jsem byl uchopen za vlasy, byl jsem donucen zaklonit hlavu a tak jsem zahlédl, že to je Milena, která si se mnou teď pohrává. Milena mi šeptla do ucha, že je ráda, že mě konečně vidí a ještě navíc v takové zajímavé poloze. Nezapomněla mi připomenout, že se na mě hodně dlouho s Miriam těšily a konečně mne mají  v ruce a mé provokace si se mnou vyřídí. Při těch slovech mne políbila vášnivě na rty a se smíchem odešla. (Abych to vysvětlil, před časem jsem si s nimi povídal po internetu, ale byly to vždycky virtuální prožitky, ale zřejmě jsem zavdal důvod mi něco jaksi vrátit.)
Paní za námi se dohodly na testování dalších bicích nástrojů a my jsme měli hádat čím nás a která Paní zrovna odměňuje. Čím  je zrovna bito by ještě  uhádnout šlo,  ale od které Paní,  to se nám skoro ani jednou nepovedlo. Naše zadky nás pálily a Dámy už tahle hra zřejmě taky nebavila, tak jsme byli odvázáni a všem na důkaz úcty jsme museli zlíbat boty. Děkovali jsme tak nejen našim Paním, ale museli jsme to podstoupit také vůči otrokyním,  které prý také přiložily ruku k dílu. Klekli jsme si před otrokyně, které i když na vodítcích, si zjevně užívaly svou nadřazenou roli. Netrvalo to však dlouho,  Má Paní  mne dovedla do klece a zamkla za mnou. To samé se stalo s druhým otrokem. Paní se začaly věnovat otrokyním, které tentokrát už tak veselé nebyly. Jedna z nich byla uložena na vrch klece, kde jsme byli zavřeni. Klec sloužila jako podstavec pro kůží potažené lehátko, kde byla otrokyně připoutána.
My jsme měli možnost si z blízka prohlédnout nádherné boty všech Dam, které byly od nás odděleny pouze mříží. Pozorovali jsme jak boty, tak i nádherné nožky. Nemohl jsem se vynadívat na tu nádheru, která se kolem nás pohybovala.
To už Dámy otrokyni pevně připoutaly a zatím ji nechaly být. Přešly pak k druhé, kterou posadily na křeslo umístěné v mučírně, kde musela roztáhnout do široka  nohy a tak byla ke křeslu připoutána. S mým spoluvězněm v kleci jsme se tam dívali, ale hlavy jsme raději hned rychle sklonili, protože Paní Soňa si toho všimla, přešla k nám a švihla bičíkem po mřížích klece. Zvuk vytrhl ostatní Dámy ze zábavy, divily se co se děje a Paní Soňa prohlásila, že jsme nevychovaní a to tak, že strašně. Společně se rychle dohodly, že za chvíli na nás taky dojde. My jsme se oba zároveň přikrčili v kleci a snažili se zalézt co nejvíce dozadu.
Paní se o nás v tu chvíli  přestaly zajímat a plně se věnovaly otrokyním. Co se dělo s otrokyní nad námi jsme neviděli, jenom se občas ozvalo tlumené zaskučení, jak kňourala přes roubík.
Na druhou dívku, které se teď věnovala Milena s Miriam, jsme viděli. Měla také v ústech roubík,  širokým obojkem byla připoutána ke křeslu a ruce měla roztažené do široka.  Soňa si zrovna hrála s jejími nádhernými prsy, na které připevnila svorky a začala za ně tahat. Po chvíli Miriam přinesla poměrně rozměrný robertek  a začala jím dráždit otrokyni po těle a přidala se ke dráždění prsů, za které Soňa neustále tahala. Rejdila jí pak robertkem po celém těle. Otrokyně začínala přes roubík ztěžka dýchat. Miriam jí přejela robertkem v okolí kundičky a dívka se celá roztřásla. Obě Dámy se v tu chvíli pohledem domluvily a od otrokyňky se šly věnovat dívce nad námi. Zde se pravděpodobně opakovala stejná procedura jako u sedící dívky, ale tentokrát v přítomnosti všech čtyř Paní, což muselo být pro chudinku hodně vzrušující, vidět nad sebou ty nádherné a vzrušující bohyně, které si s ní hrály a týraly ji a ještě se při tom, jak bylo slyšet z jejich smíchu, královsky bavily.
Občas některá z nich prostrčila nohu mříží a my se k nabídnuté botě žádostivě přisáli a líbali ji, co nám síly stačily. Vždy to bylo jenom chvíli, protože Paní obvykle brzo nohu vytáhla a my jsme měli po radosti.
Za nějakou chvíli se Paní nabažily ležící otrokyňky a všechny přešly opět k té sedící. Začaly ji opět dráždit a já si myslím, že to bylo divadlo pro nás, ale vypadalo to opravu nádherně, až jsme koukali s otevřenou pusou.  Jaroslava si obkročmo sedla a na pravé stehno subinky a začala jezdit po jejím těle kolečkem, které mělo po obvodu hroty. Subinka se cukala a snažila se dostat z dosahu ostří, ale neměla se kam pohnout. Na druhé stehno si pak sedla Milena a začala dráždit její mušličku tím velkým Robertem.  Má Paní se chopila ňader subinky a začala je silně mnout. Soňa přistoupila k dívce ze zadu a předklonila se k jejímu obličeji a začala ji líbat. Byl to nádherný pohled pro nás otroky a bylo vidět, že Paní jsou si toho vědomy a že po nás po očku pokukují. Skutečně si užívaly své nadřazenosti.
Subinka se pod intenzivním zájmem čtyřech krásných domin začínala pomalu třást vzrušením a Paní stále zvyšovaly intenzitu jejího vzrušení. Stále se Dámy u toho bavily a při tom všem dívku ponižovaly i slovně, a sem tam ji pobídly také bičíkem, či fackou.
Sledovali jsme celkové vzrušení té dívky. Těsně před jejím vyvrcholením ji Milena vrazila robertek prudce do mušličky a začala jím vrtět a pohybovat. Čím víc se otrokyně blížila k orgasmu, tím byly pohyby silnější. Ve chvíli, kdy ho dosáhla jí robertek vytáhla ven z mušličky a rychle ho nahradila špičkou své vysoké kozačky, kterou otírala šťávu z její kundičky. Soňa se otočila k nám a mě ztuhla krev v žilách.  Záda mě ještě pořád pálila. Soňa šla ke kleci, ve které byl zavřený druhý otrok a za obojek ho vytáhla ven. Dovedla ho před otrokyni, které dozníval orgasmus. Milena vytáhla nohu z kundičky a Soňa tam přistrčila obličej otroka. Zatlačila mu hlavu až do voňavého rozkroku subinky  a poručila mu: „lízej!“.
Miriam se vydala směrem k mé kleci, a tak jsem byl také vytažen ven. Vedla mě k Mileně, a když mne k ní dovedla, dala jí hluboký polibek. Při tom mou hlavu nohou přitiskla k botě, kterou měla Milena potřísněnou šťávou ze vzrušení subinky a já se tedy dal do čištění její boty. Užíval jsem si nádherné vůně kundičky subinky a neméně vzrušující vůně kůže Mileniny boty,  a také to, že mě Miriam stále tlačila botou hlavu dolů. Vše bylo nádherně vzrušující.
Jak jsem zjistil letmým pohledem, tak Má Paní se mezi tím přesunula k ležící subince a lehce ji hladila důtkami a šimrala ji koncem důtek na mušličce. Po chvilce přiložila ústa mezi její nohy  a začala subinku dráždit jazykem.
Více jsem neviděl, protože Miriam odstrčila mou hlavu od Mileniny boty,  která už stejně byla dokonale čistá a poslala mne k mé Paní. Přiběhl jsem k ní po čtyřech a ona mi nastavila podpatek své boty a já se dal do jeho kouření. Snažil jsem se tomu  věnovat tak horlivě, až mne má Paní musela krotit. Přestala se věnovat subince a prohlásila, že už má hlad a zřejmě je čas jít pomalu večeřet. Ostatní Dámy souhlasily, odvázaly nás, subinky poslaly osprchovat a nás otroky postavily vedle sebe. Dostali jsme na nohy pouta s delším řetězem, abychom mohli chodit a stejně bylo naloženo i s našima rukama.
Potom nás Paní odvedly do jídelny. Tuto místnost jsem ještě neznal. Byla to úzká, ale dlouhá místnost, kde byl uprostřed podlouhlý stůl a kolem něho luxusní židle.
Byli jsme posláni do kuchyně a později jsme začali nosit na stůl mísy s připravenými saláty a servírovali jsme Dámám. No já bych tomu spíš říkal pokus o servírování, taky jsme si za své chyby vysloužili pěkných pár ran bičíkem a facek.
Když přišly i subinky, viděl jsem, že jsou upravené jako servírovací stolek. Jedna měla kolem pasu připevněný malý stolek a vzdálenější konce byly řetízky připevněné k obojku a druhá měla na rukou navlečená pouta,  která tvořila stolek tím, že měla ruce vodorovně před sebou. Ta se stolečkem u pasu na něm měla různé láhve alkoholu, tak druhá pak měla na stolečku sklenice. Obě  obcházely přítomné Dámy, které si ze stolečků vybíraly, co budou pít.
Dívka s volnýma rukama jim to pak nalévala, či namíchala.
My otroci jsme zatím klečeli u zdi a občas jsme odbíhali ke stolu, když nám nějaká Panička nabídla kus svého jídla. Paní Jaroslava si mne zavolala k sobě a krmila mne odhazováním zbytků ze svého talíře. Poslala mne v zápětí do kuchyně pro psí misku a když jsem ji donesl a položil jí k nohám, sousto, které měla právě v puse mi vyplivla do talíře a přinutila mne ho sníst. Dostával jsem i další zbytky jídla.  Milena mi z gustem na jedno takto odhozené sousto  plivla a svou vysokou kozačkou mi hlavu zatlačila až do misky. Když tlak povolil a já mohl vytáhnout  hlavu z misky, Paní Jaroslava mi misku naplnila víc a kopla ji pod stůl, až se zastavila před Soňou. Ta do ní zabořila svou botu a poručila si, abych ji jazykem očistil. Věnoval jsem se pak pečlivě očistě její nádherné botičky. Viděl jsem, že se Má Paní zatím věnovala druhému otrokovi, kterého nutila panáčkovat a aportovat a jako odměnu dostával zbytky jídla z jejího talíře. Když měla Soňa botu čistou, odkopla misku zase dál, a to k nohám Miriam, která si do jídla s požitkem zabořila nožku vyzutou s kozačky. V misce si ji obalila jídlem. Její nádherná nožka s rudě nalakovanými nehty, které vykukovaly z potravy  nádherně voněly kromě jídla také kůží z kozaček a jejím potem. Začal jsem opět dle očividného příkazu, který nemusel být vyřčen, slízávat z její nádherné nožky jídlo a čistil jsem ji. Mezi prstíky jsem opatrně zajížděl jazykem, přejížděl přes nárt a nožičku rukama hladil. Když byla nožka čistá, otřel jsem ji do sucha malým ručníkem, který jsem si hbitě přinesl. Pak jsem Paní pomohl opět nasadit  kozačku, za což se mi dostalo pochvaly a podrbání na hlavě.
Subinky cupitaly okolo stolu a roznášely pití jak si Paní přály, občas některá z nich vykřikla, jak se nějakou drobností provinila, či znelíbila konkrétní Paní. Dokonce je Paní nechaly chvilku úmyslně pobíhat okolo stolu a popoháněly je.  Má Paní mne přitáhla k sobě a poručila uklidit vše ze stolu. Začal jsem nádobí odnášet, a když jsem se sklonil k Paní Soně, abych od ní odnesl prázdnou sklenici, tak mi vrazila obličej do svého talíře s tím, že jí to stejně nechutnalo a že se s tím mám rychle klidit.
Raději jsem odběhl a poté zbytek sklízení talířů a ostatního nádobí proběhl bez „problémů“. Dámy se naštěstí věnovaly v té době ostatním otrokům a mne si nevšímaly. Po ukončené práci jsem se usadil nenápadně ke zdi a pozoroval jsem dění okolo.
Když přestala Dámy jejich zábava bavit tak Soňa prohlásila, že by nebylo špatné ukázat otrokům kde budou trávit noc. Subinky byly odstrojeny ze stolečků,  dostaly na ruce a nohy také pouta spojená řetězem, jak jsme měli my. Byla nám všem připnuta vodítka a jako průvod psovodů jsme šli přes velkou místnost a další místností, kterou jsem neznal, ale kterou mne asi původně přivedla subinka mezi Dámy. Pak jsme sestupovali dolů po schodech. Po čtyřech to šlo špatně, Paní subinkám dovolily, aby se postavily a šly po dvou, zřejmě z důvodu, aby si nezničily svá krásná těla. Nicméně my otroci jsme to museli sejít po čtyřech.
Dole Soňa,  která šla první, rozsvítila. Byli jsme v podzemí, kde bylo celkem nepříjemně zima. Viděl jsem asi tři kobky se zamřížovanými vraty, ve kterých visely ze zdi hrozivě vypadající železné okovy. Soňa nás otroky seřadila ke zdi a Paní se postavily proti nám a sejmuly nám vodítka. Všichni jsme se celkem třásli chladem, už vzhledem k našemu sporému oblečení. Paní si našich obav užívaly. Naše vystrašené pohledy, které jsme si s otroky věnovali mezi sebou byly pro Dámy pouze zábavou. Nikomu z nás se zde viditelně nechtělo nocovat.
A Soňa opět promluvila a měla pro nás poměrně dlouhou přednášku o utrpění a mučení lidí a několikrát zdůraznila, že pokud někdo z nás hrubě poruší jejich pravidla, skončí zde o chlebu  a vodě a  proti tomuto jejich  rozsudku není odvolání.
Všem se nám viditelně ulevilo, když jsme se dozvěděli, že tu ve skutečnosti noc nestrávíme. Podmínkou však bylo nezprotivit se Paním.
Poté nám byla opět připnuta vodítka a Dámy nás vedly nahoru kolem ložnic. Každá z ložnic byla zřejmě připravena pro Paní, jako součást vybavení byla vždy velká postel s nebesy, mnoha háčky a očky pro připoutání otroka. V rohu místnosti byla pak umístěna klec a na ní malý polštářek s dekou. Toto jsme mohli zahlédnout otevřenými dveřmi při cestě, kterou nás Dámy vedly. Na konci chodby byla však ještě jedna místnost a do ní jsme mířili. Místnost byla větší, vymalována tmavě rudě, po stranách bylo umístěno několik křížů pro připoutání a různé bicí i mučící nástroje.  Celkově zde však vévodila poměrně velká, kůží potažená postel.
Nás otroky nechaly Paní stát, otrokyně byly přinuceny kleknout u nohou postele a za obojek byly připoutány každá z jedné strany. My otroci jsme byli později  připoutáni k čelu postele a  bylo nám zakázáno se pohnout.
Po nějaké době, kdy Paní ještě kontrolovaly pevnost připoutání všech poddaných se všechny Dámy položily na postel a za veselého hovoru si začaly spolu užívat…

Ale o tom až někdy příště…

P.S.: Všechna jména a místa, která jsou použitá v této povídce jsou čistě smyšlená. J …A děkuji našim čtyřem kamarádkám, které zde posloužily jako podnět a vzor pro mé vysněné dominantní Dámy, které jsem popsal v povídce. Moc jim děkuji za to, že jsou. Díky moc.

 

 

copyright Madam Vevera © 2006 Všechna práva vyhrazena