Nečekané setkání:

Venku bylo nádherně a tak se Jolana rozhodla, že se půjde projít. Bylo vlaho, pomaličku se začalo stmívat a všude vonělo jaro. Šla do parku, užívala si klidu a dýchala z hluboka. Na lavičce u altánku si sedla. Po chvíli slyšela klapot podpatků. Rozhlédla se a po cestě přicházel pár mladých lidí. Okamžitě jí zaujaly její boty. Vysoké nad kolena, černé a velmi impozantní. Pak krátká sukýnka, která lemovala štíhlé boky a kožená bundička jen do pasu doplňovala celý komplet. Drobná kabelka byla skryta pod paží. On oblečený sportovně, ležérní sako na tričku, vypadající velmi spokojeně. Vedli se za ruce.
To je krásné pomyslila si a trochu posteskla, protože se nedávno se svým partnerem rozešla.
Pár pomalinku přešel kolem její lavičky a Jolana se zase zaposlouchala do zpěvu ptáků a vdechla jarní vánek.
Rozsvítila se lampa opodál, už bylo přece jen k večeru, Jolana se rozhodla navštívit svou kamarádku Mirku a tak kráčela z parku směrem do ulice, kde bydlela. Procházela kolem malé restaurace, když opětovně zahlédla ten pár prve z parku. Ta dáma seděla u stolu hned u okna, její partner proti ní. Nemohla si pomoci a dívala se na ně, jak šla okolo, až by se skoro dalo říct, že neomaleně zírala. Tolik ji ten pár imponoval.
Když přešla kolem, začala myslet zase na jiné věci, když jí z jejího přemýšlení vytrhl mužský hlas.
" Haló Madam, dostal jsem za úkol od mé partnerky pozvat Vás k nám ke stolu do restaurace. Prosím pojďte dovnitř. A široce se usmál".
Jolana byla překvapená a hlavou jí běželo, co asi tak ten zajímavý pár má v úmyslu a proč zrovna ona je pozvaná k jejich stolu. Nicméně se dlouho nerozhodovala, krátce přikývla a následovala toho sportovně oděného muže do restaurace.
Uvnitř byla klidná tichá atmosféra. Rozhlédla se hned po vstupu po ostatních stolech, všude seděly páry mladých lidí, kteří se tiše bavili. Nad každým stolem svítila malá lampa, která vyvářela nádherné intimno.
Muž mířil ke stolu u okna, kde seděla ona dáma. Následovala toho muže až ke stolu. Ona pěkná dáma povstala, podala Jolaně ruku a představila se jako Rita, krátce pak kývla ke svému partnerovi a řekla "to je Marek". Jolana podání ruky opětovala a také sdělila své jméno. Po té se posadila na nabízenou židli k jejich stolu.
Rita byla opravdu krásná, teď teprve si mohla Jolana prohlédnout její obličej z blízka. Měla velmi jemné ženské rysy. Stále se jako by usmívala a působila velmi příjemným a milým dojmem. Jolana se podívala také v krátkosti na jejího partnera. Díval se do nápojového lístku, měl sklopené oči.
"Omluvám se, že jsme tě sem takhle vytáhli" - začala Rita, "ale všimli jsme si tě už v parku a napadlo nás, že bychom rádi měli tenhle večer nějakou společnost." Široký úsměv jakoby předem odzbrojoval.
"Vlastě mi to nevadí" - odpověděla Jolana, "odešla jsem z domu na procházku hlavně pro to, aby na mě doma nepadaly všechny 4 stěny a tak je mi docela příjemné posedět s fajn lidmi."
Rita si trošku odkašlala, "zveme tě samozřejmě, objednej si co budeš chtít."
Za chviličku do restaurace vstoupil další pár, který svým zjevem okamžitě upoutal Jolaninu pozornost. Dáma v lesklém upnutém oblečení, boty na vysoké podrážce ještě s podpatkem. Na lesklém kompletu štíhlý pas vytvářel korzet. Byl černý, podélně vzorovaný. Její partner působil ještě více impozantně tím, že na svém krku měl obojek, krásně vykládaný a zdobený, sem tam s nějakou bodlinkou, která držela jeho krk vždy vzhůru. Na sobě měl ale normální pánský oblek. Pár si sedl k volnému stolu a začal se v klidu bavit. Po chvíli Jolana zjistila, že Rita se na ní dívá. Uvědomila si, že zírá kolem sebe a zábava u stolu poněkud vázne. Vrátila se tedy se svým pohledem a vědomím zpět, usmála se na oba dva své nové přátele. "Dám si gin s tonikem, jestli to není problém" řekla rozverně. Po chvíli se objevila číšnice, byla opět zvláštně oblečená, vypadala jak opravdová služtička, jak se to prezentuje na internetu. Černé šatičky s bílými podsukýnkami. Na nohou střevíčky s vysokými podpatky. U stolu poklekla před Ritou a napsala si do bločku jejich objednávku.
Jolana trochu překvapeně sledovala dění.
Rita ji však hned uklidnila "Joli neboj se je to úplně normální restaurace, akorát jsme si ji na dnešní den pronajali, abychom mohli v klidu popustit uzdu svým fantaziím."
"A jaké jsou ty fantazie?" Zeptala se Jolana?
"Líbí se nám vládnout mužům" usmála se Rita na Jolanu. Marek se také pousmál a vzal Ritu přes stůl za ruku. "A nám mužům se zase líbí být ovládáni" v krátkosti podotkl.
Rita vzala Jolanu za ruku a odváděla jí někam hloub do té restaurace. Marek je následoval.
Čím více se ponořovali do útrob tohoto podniku, Jolana pozorovala návštěvníky v mnohem více zvláštních oblečkách než na počátku viděla. Muži měli lesklá tílka, krátké nohavičkové kalhoty a často různé obojky na krku. Jeden byl připoután k noze stolu řetězem, dalšímu držel krk vysoko a nahoře speciální obojek, který podpíral i jeho bradu. Dámy byly okouzlující, v lesklým pestrých šatech. Botám nikdy nechyběl vysoký nebo jehlový podpatek a všechny měly poměrně provokující make up. Jolana se rozhlížela dokola a těkala z jedné osoby na druhou a hltala tu jinakost vnímání a myšlení, která se kolem ní rozlívala. Všichni byli spokojení, veselí a rozjaření. Vzrušení se neslo místností, jako vůně alkoholu.
Když došli nakonec místnosti, Rita otevřela dvoukřídlé dveře do salónku. Byl vybaven příšernými nástroji, které Jolana nikdy neviděla. Snad jen ve starých historických filmech, které se spojovali s mučením.
Na stěnách visely různé biče, bičíky, kožená pouta, řetězy, popruhy a podobné hračky.U stěny byl přidělán černý kříž ve tvaru X. Rita táhla Jolanu dovnitř a vedla ji do rohu, kde byly stojany s oblečením. Marek za nimi zavřel dveře.
"Tady si můžeš vybrat co se ti bude líbit a prosím obleč si to. Pokud budeš chtít pomoci, stačí říct. "
Jolanu nechala napospas jejím myšlenkám a fantazii a poodešla dál za roh, odkud pak Jolana slyšela jen různé povely, které dávala Rita Markovi.
Prohrábla se stojanem a nakonec si vybrala krásné černé kalhoty do zvonu z nějakého lesklého materiálu a kožený top v korzetovém stylu. Ten zakrýval celý trup a končil kolem krku. Byl červené barvy.
Jolana si vytáhla tyto věci z ramínek a přemýšlela jak si to sama všechno oblékne.
Vysvlékla se ze svých dřín a trička do spodního prádla a natáhla si lesklé kalhoty. Seděly jí jako ulité. Pak chvíli zápasila s tím topem. Nakonec se i do něj dostala.
Stála zrovna před zrcadlem, když se za ní objevila Rita a poťouchle se usmívala.
Podávala jí zároveň páskové boty na vysokém úzkém podpatku. "Myslím, že by to mohla být tvoje velikost, moc ti to sluší."
Jolana si uvědomila, že je nadšená, moc se jí tohle líbilo. Bylo to kontroverzní, vzrušující a ta atmosféra, kterou nasála prve v hlavním sále jí dodávala sebejistoty.
Přikývla tedy s úsměvem Ritě a brala si do ruky botky.
Pak se rozhlížela se po nějakém posezení, kde by si pohodlně mohla botky obout, ale nikde nic takového neviděla.
Rita se rozesmála "hledáš židli? Když si chceš sednout, vždycky je tu nějaký muž pro to, aby ti stoličku udělal."
Pokynula Markovi dozadu, který se přišoural po kolenou, měl na sobě v tomhle případě jen obojek a popruhový postroj. Posadila se opatrně na jeho záda a obula se.
Rita jí pomohla na nohy, poněkud v první chvíli vrávorala, ale stabilita přišla sama.
Jolana udělala pár kroků a při tom Rita připnula Markovi vodítko, které pak Jolaně podávala.
Jolana se dívala vyplašeně, co s ním mám dělat? Prohlížela si Marka jak klečí u jejích nohou. Ten pocit se jí začínal vážně líbit. Rita pokynula směrem ke dveřím do restaurace. "Tak pojď" usmála se.
Jolana pohodila hlavou se svými dlouhými vlasy a vykročila. Marek cupital za ní po kolenou. Rita otevřela dveře, pohledy sedících za dveřmi v zadní části restaurace se otočily zvědavě k nim.
Jolana slyšela zaklapnutí dveří a ucítila malé pošťouchnutí kupředu. "Pojďme k našemu stolu"- hlas zněl velmi pobaveně.
Jolana kráčela mezi všemi těmi stolky, cítila pohledy a úsměvy dam, sem tam zaslechla dokonce obdivná slova ze strany subíků. Marek šel po všech čtyřech hrdě za ní.
Už skoro u jejich stolu jí zastavil jeden muž, byl oblečený do černých kalhot a od pasu nahoru byl nahý. Jolana si povšimla, že je velmi pohledný. "Madam jste velmi krásná, směl bych někdy doufat, že budete mou paní?"
"Snad jindy" odvětila Jolana a odbyla tak jeho nabídku. Byla až překvapivě sebejistá.
Konečně dosedly ke stolu, Marek také vstal ze země. Rita mu to pokynem ruky dovolila. Pohledy ostatních se vrátili k původním zájmům. Jolana si vydechla.
Vodítko odepnula a položila na stůl blíž ke své společnici. "No takhle ho přece nenecháme" usmála se Rita. Z kabelky vytáhla okovy na nohy a ruce. Zkušeně je Markovi zapnula. Nohy pak připoutala řetízkem k noze stolu a ruce nechala jen spojené k sobě, aby mohl pít.
"No není to zajímavá role?" zeptala se.
"Určitě, nikdy jsem nic takového nezažila." odpověděla Jolana. "Napjetí, vzrušení. Všechno se při té procházce lokálem ve mě pralo. Bojovala jsem se svou nejistotou a zábranami.""Vskutku zajímavý zážitek."
....Ještě chvíli mluvili o sebejistotě a zkušenostech v tomhle oboru. Rita hovořila moudře a zajímavě, Jolana přitakávala a spojovala si své informace s tím co Rita říkala a tvořila si jinou představu, než kterou doposud měla.
Marek mezi tím seděl a v klidu popíjel svůj nápoj. Snažil se zjevně co nejméně cinkat, protože si vždy opatrně bral skleničku.
Bylo už poměrně tma a Jolana pohledem na hodinky zjistila, že už je deset večer. Příjemným povídáním v netradičním prostředí se dostali až do nočních hodin.
Rita zachytila Jolanin pohled na zápěstí k hodinkám a briskně dala Markovi příkaz. "Půjdeme opět dozadu". Pak Markovi odpoutala nohy a připla k obojku opět vodítko.
Pokynula rukou Jolaně "pojď bude zábava" a prošli opět tou cestou do zadního salónku jako před tím a to doprovázeni pohledy dalších návštěvníků.
Když Rita zavřela dveře, předala opět vodítko Jolaně. "Už je docela dost hodin a ty jsi si přece ještě nic neužila. Tady máš otroka a hraj si, využij všechno co tu máš." - usmívala se při tom poťouchle a na Jolanu svůdně mrkla.
Jolana šla hned ke kříži a Marka táhla za sebou. "Vstaň". Marek z kleku povstal a Jolana ho připoutala s roztaženýma rukama a nohama ke kříži. Nebyl to velký problém, pouta byla přidělaná normálně k očkám. Marek se díval zvědavě a trochu v obavách.
Rita se mezi tím usadila do křesla, které odněkud přitáhla a zapálila si cigaretu.
Jolaně se v ruce najednou objevil jezdecký bičík, který před tím visel na stěně, jako ostatně mnoho dalších bicích nástrojů.
Začala pak Marka bičíkem oťukávat. Při tom si zkoušela své schopnosti.
Rita mezi tím přešla k hi-fi soustavě a pustila rockovou hudbu.
Jolanin bičík dopadával v pravidelných intervalech na Markova stehna, bradavky a nakonec i na penis s jeho příslušenstvím. Postupně přidávala a také přitvrzovala. "Tak počítej, dělej". Marek vykřikoval číslice.
Náhle změnila Jolana nástroj a vzala do ruky důtky, Marka překvapivě odpoutala, Rita zase přešla ke svému křeslu a posadila se. Jolana Marka opět připoutala, tentokrát však obličejem ke zdi.
Na jeho zadek dopadaly rány silnější a silnější. Kůže zčervenala a Marek začínal sténat.
Jolana však nepřestávala, měla v očích zvláštní pohled a Rita - ta jen přihlížela jejímu počínání.
Důtky svištěly místností, Jolana se rozháněla opravdu silně. Když přestala, polaskala zadek toho bezvýznamného otroka a pohladila zmožená místa. Markovi pošeptala do ucha jen sladké "líbí se ti to?"
Marek odvětil: "Má paní prosím dejte mi roubík, nebudu schopen v tichosti snášet Vaše rány, ale bolest přijímám z Vašich rukou jako dar." Jolana se jen pousmála, ale splnila Markovo přání a v zápalu dění prudce nasadila Markovi roubík, který jí Rita už podávala.
Když byl roubík nasazen Jolana opět Markovi pošeptala, "máš roubík, tak změním nástroj."
Vzala ze stěny rákosku. Rákosku prohnula nejprve v rukou, jen tak do vzduchu několikrát švihla a pak už opět dopadaly údery na jeho zadek. Marek pak už do roubíku křičel, mumlal prosby a bylo vidět, že snáší opravdovou bolest.
Jolana to viděla, ale rozhodla se ještě chvíli Markovi "dělat radost", aby ho přesvědčila o své "laskavosti". Pak rákosku odhodila a Marka polaskala jazykem na zadku a opět hladila rukou naběhlá jelita. Pak se otočila k Ritě.
Klidným krokem přicházela k ní, pohodila svými vlasy a bylo slyšet jak přerývaně dýchá. Když byla blízko, vzala Ritě z ruky cigaretu dala si jí do úst, dlouze vdechla kouř a hned jej vydechla a típla ji v popelníku. Zvedla za podpaží Ritu k sobě na horu. Prudce pak přimkla své rty na její a tiskla se k jejímu tělu. Pružně rozepla napůl její kožený top. Drobná, ale plná ňadra se z části ukázala a Jolana mezi ně ponořila svůj obličej. Rita se zaklonila a zůstala napjatá s povzdechem touhy.
Navzájem se pak líbaly a hladily, předávaly iniciativu a jejich počínání vyplňovalo jakousi předehru. Vlasy měly rozcuchané a šaty i ony ležely na zemi, když si Jolana všimla, že Marek se dívá. Jeho penis mu stál. Vstala ze země, kde se před tím s Ritou tak hezky něžně mazlila. Odpoutala Marka z kříže, sundala mu roubík a za vodítko jím mrštila k Ritě. "Chceš to dodělat za mě? Tak se snaž, jestli se to mému mazlíčkovi nebude líbit, tak uvidíš. "
Markovi to nemusela říkat dvakrát, protože po své partnerce tolik toužil. Jolana se klidně posadila vedle do křesla a onanovala s rukou ve svém klíně. Morální zábrany šly zcela stranou. Byla dřív než ti dva a proto si vzala důtky a bičovala Marka přes záda. "Tak jeď koníčku, jeď, cíl máš na dosah." Pak si sedla na jeho ramena jako žokejka řídila rychlost svého koně.
Marek s Jolanou na ramenou a s Ritou pod sebou podával nejlepší závodní výkony. Jolana poháněla svého koně k dokonalé jízdě a Obě se při tom na sebe usmívali.
Pak už přišlo vyvrcholení. Jolana seskočila a nechala je chvíli o samotě. Pak se všichni zase sesedli u jejich stolu vepředu. Marek už neměl pouta jen ten obojek mu zůstal a Jolana byla opět oblečena ve svých šatech.
Rita vyjádřila uspokojení a dala Jolaně vizitku s adresou. Obě si domluvili schůzku za týden. Marek poděkoval Jolaně za lekci políbením ruky a složil jí svou poklonu.
Rita pak doprovodila Jolanu před restauraci a rozloučila se dlouhým francouzským polibkem. "Tak běž kočičko."
....Bylo něco po půlnoci, když se Jolana plně nabitá energií vydala k domovu. Ve zpocené ruce dřímala jednu důležitou vizitku.

copyright Madam Vevera © 2004 Všechna práva vyhrazena