Krkonoše:

Na víkend jsem jel se svým kámošem Pavlem do Krkonoš. Cesta byla dlouhá a únavná, sebou lyže a velký batoh. Ve vlaku jsem se hrozně nudil a tak jsme s Pavlem plánovali co uděláme s načatým víkendem a připravovali si se smíchem jak sbalíme nějaké holky a pořádně jim ukážeme kdo je tady chlap. Prostě si užijeme bezva nevázaný víkend. 
I ta nejdelší cesta někde končí a tak kolem šesté hodiny večerní jsme dorazili k hotelu. Vybalili jsme si na pokoji věci, lyže uklidili a převlékli se. Pavel mi navrhnul, abychom zašli dolů do kavárny na kávu. Ve výtahu stála slečna ve sportovním overalu a usmívala se na nás. Přes všechny naše plány s nevázaností a erotikou padla únava a tak se ani jednomu z nás nechtělo si něco začínat a raději jsme zasedli do hlubokých křesel v kavárně a plkali o vaně a posteli.
Po kávě a dvojce bílého vína jsem se podíval na hodinky a zjistil jsem že už je půl dvanácté a bylo by dobré jít spát, abychom zítra mohli brzy na sjezdovku. "Pavle jdeme spát ne?" "Co blázníš ještě je brzy." Pavel zřejmě po kávě a víně dostal nový elán do života. "No dobře, já teda jdu spát, já na rozdíl od tebe zítra lyžuju." 
Sebral jsem se, zaplatil za sebe a vyrazil k našemu pokoji. Už trochu unavený a ospalý jsem mačkal tlačítko výtahu, když mě pozdravila ze zadu ona slečna, kterou jsme s Pavlem potkali prve ve výtahu cestou dolů. "Ahoj". "Jsi tu s kámošem na lyže?" "Ano na víkend, trochu si odpočinout", odpověděl jsem. "Asi jsi po cestě unavenej, ale nechceš vyrazit na noční lyžování? Upravili sjezdovku, je osvětlená."
Díval jsem se na ní, blond vlasy, sportovní postava, hezký úsměv...bojoval jsem se svojí únavou a rozhodl se že půjdu spát......... "Ano rád, hned se převleču". "Tak fajn, sejdeme se dole před vchodem". Co jsem to řekl, vždyť jsem chtěl jít spát, ach jo, jsem blbej, Pavel se mi bude ráno smát, až polez zničenej z postele. Oblékl jsem se a šel dolů.
"Jak se jmenuješ?" "Roman a ty?" "Karmen, těší mě." "Tak jdeme na to ne?"
Sjezdovali jsme spolu asi hodinu a smáli se na celé kolo. Nikdy jsem nelyžoval v noci a bylo to bezva a celkem romantický. Když už jsem byl úplně vyčerpaný, navrhla Karmen, abychom se vrátili. Usmívala se na mě a já zase neměl slov odporu, i když jsem si na sjezdovce sliboval, že jí navrhnu procházku a čaj pro zahřátí v lyžařském baru hned dole na sjezdovce a tak.
Šli jsme do hotelu a já mlčel. "A co zítra?"- zeptala se. "Jo zítra zase na sjezdovce?" "Ano".
Rozloučili jsme se dole v hotelu a já šel spát. Pavel už spal jako neviňátko.
Ráno jsme vyrazili na sjezdovku a já ani nedoufal, že ji zase spatřím. Stála ve frontě na vlek a byla tam ještě nějaká její kámoška. Docela mě to zarazilo, myslel jsem, že je tu sama. Zdravila mě už z dálky a pak mi představila svou kámošku. "To je Andrea".
Byla zvláštní, stejný potutelný úsměv jako měla Karmen , ale byla úplně jiná. Štíhlá, vysoká, tmavě nalíčené oči. "Ahoj, já jsem Roman a to je Pavel".
Vlekem jsme vyjeli nahoru a spustili se po kopci dolů. Karmen jela za mnou. Asi v půlce kopce jsem zaslechl výkřik. Otočil jsem se a brzdil jak o závod, protože Karmen upadla teď se držela za nohu. Vrátil jsem se rychle po svahu nahoru, postupně u Karmen zastavili i Pavel a Andrea, kteří si padli do noty a tak sjížděli svah spolu. 
Bylo jasné, že je to vyvrknutý kotník a tak jsme všechno pobrali a pomohli Karmen dolů a odvedli jí do hotelu. Pavel cestou potkal svého starého známého z Beskyd a tak jsem mu říkal, že se sejdeme na obědě a že ať jde, že se bez něho obejdeme. Stejně bylo po lyžování.
Andrea a já jsme pomohli Karmen do pokoje. Bylo teplo a tak jsem si svlékl overal a zůstal ve teplákovce, kterou jsem měl pod tím a pomáhal Karmen se svlékáním. Andrea odešla dolů pro čaj a já si najednou uvědomil, že jsem s Karmen sám na jejím pokoji.
Trochu jsem se rozhlížel. Pokoj skoro stejný jako ten jejich, jen asi víc uklizený.
"Podej mi prosím tě suché oblečení." "Je v támhle té skříňce." Šel jsem hledat oblečení a otvíral jednu skříňku za druhou. Kromě oblečení a dámského krajkového prádla, které jsem cudně přehlížel, jsem pod tričkama objevil obojek. Bylo mi to divné, nevšiml jsem si nikde psa, ale podal jsem Karmen tričko a hledal dál šusťáky, které chtěla. Když jsem je našel a podával jí je, vypadli z nich kovová pouta. Zvláštní koníček pomyslel jsem si, asi je policajtka.
Karmen chtěla, abych jí pomohl obléct a tak jsem se k ní přiblížil. Karmen sebrala pouta, která spadla blízko k posteli a položila si je vedle sebe. Pomáhal jsem jí do trička, Když jsem ucítil na své ruce něco kovového. Zacvakla mi pouta na jedné a už jsem v nich měl i druhou ruku. Zmateně jsem se rozhlédl, nechápaje proč a co a jak. Dívala se na mě svýma klidnýma tmavýma očima a vítězně se usmívala. Zmohl jsem se konečně na slovo: "Co to má znamenat?"
"Teď patříš mě." Trhla poutama, až jsem zavrávoral a z kleče na posteli jsem se zhroutil přímo hlavou do jejího rozkroku. "Tohle teď bude tvoje Paní, zasyčela."
Kam jsem to zase vlezl. Pomyslel jsem si. Kde nic tu nic, nevím už kam se poděl její bolavý kotník, klidně vstala, za vlasy mě dotáhla až k radiátoru, který sálal horko, a tam mě připoutala. Klečel jsem na zemi, záda se mi připékala a Karmen odešla.
Snažil jsem se nějak utrhnout nebo zlomit pouta, ale nemělo to smysl. Čím víc jsem se cukal, tím víc jsem se pálil o trubku od topení, kde jsem byl připoután. Napadla mě spásná myšlenka, že třeba přijde Andrea s tím čajem a pustí mě, ale dlouho nešla a tak jsem ztrácel naději. Topení pálilo, ruce mě už bolely, když jsem slyšel kroky. Myslím, že jsem se bál i byl rád zároveň. Dveře otevřela Andrea. Rozhlédla se po pokoji a když mě uviděla u topení, jak tam klečím ruce za zády připoutané k trubce, usmála se a řekla: "Dáš si čaj?" Podíval jsem se na ní nechápavě, "Pusť mě, Karmen mě tady připoutala, to je ale blbá legrace." Odemkni mě". "Proč bych to dělala, víš jak je těžký ulovit chlapa pro naše pobavení a legrácky?". "Na, tady máš čaj." A postavila mi horký šálek na záda. "A nesmíš ho vylít jinak......." - a vytáhla ze skříně z pod oblečení jezdecký bičík, švihla s ním ve vzduchu a zasmála se. Cuknul jsem sebou a hrníček zacinkal. Ona mi ho tam postavila i se lžičkou nebo co??!
Nechápal jsem co se děje a přemýšlel, jak jsme s Pavlem ve vlaku plánovali, jak to těm holkám ukážeme. Musím, ale uznat, že mě bezmocnost docela vzrušovala.
Asi po deseti minutách, alespoň myslím, hodinky jsem měl na ruce a ruce za zády, přišla Karmen. Řekla mi, že mám zavřít oči, že se musí převléknout a ať se nebojím, že už mě neopustí.
Zavřel jsem oči a slyšel šustění oblečení a cítil vůni parfému a vzrušilo mě to. Představa jejího nahého těla, ta sportovní postava, vyplynulo mi to v mysli. Ze snění mě probudilo pálení na zádech. Jak jsem se zamyslel, přestal jsem dávat pozor a rozlil se hrníček s čajem na mých zádech. Naštěstí už to nebylo tak horké, ale co Andrea...?
Karmen si toho nemohla nevšimnout, navíc jsem v té chvíli otevřel oči, což jsem měl taky zakázáno. 
"Tak ty nebudeš poslouchat?! Ty prase špinavý?! "
A švihala mě bičem přes záda. Srazila šálek se zbytkem čaje a ten se rozbil o nohu postele. "Ty teď patříš mě a já ti budu rozkazovat co máš dělat a ty budeš poslouchat, jsi jen malý nic pod mým podpatkem."
Uvědomil jsem si, že se vlastně převlékala a já si jí ani neprohlédl. Zvedl jsem oči. Stála přede mnou skutečně v botech s vysokým podpatkem celé v černém. Nohy v latexových kalhotách a nahoře.....jen černá latexová podprsenka se stříbrnými kroužky.
Byla krásná a vzrušující. Při tom mi pořád nadávala a bila mě přes celé tělo, kde jí to jen dovolila moje poloha. 
Tiše jsem trpěl a myslel na její hezké tělo, když přestaly pršet rány. Nevím kolik jich bylo, ale tělo mě pálilo a přes tepláky se mi udělala boule. Můj penis se zvedl a teď se předváděl.
Karmen zavolala ze dveří na Andreu, která patrně čekala venku na chodbě. Ta přišla a za dveřmi skříně se také převlékala. Karmen se dívala na mě dominantním pohledem. Snažil jsem se skrývat svoje vzrušení, které se projevovalo onou boulí na mých teplácích. Ale nepodařilo se mi to. Poklekla přede mě. "Nějak se ti to tady zvedá ne?!" Já se koukal přímo do výstřihu její latexové podprsenky a boule se zvětšovala. Kasrmen trhla s mýma teplákama a už byl penis venku. Stál mi jako tyč a já sklopil mimoděk zrak k nohám své vládkyně, která se před tím přísně podívala do mých očí. Věděl jsem, že to bude zase pro mě zlé.
Vzala takový pytlík a zavázala mi do něho koule a penis ni zavázala do stahovacího obalu a pořádně utáhla. Bolelo to, ale také vzrušovalo. Andrea se zatím převlékla. Byla oblečena jako servírka z nějakého méně kvalitního baru pochybné pověsti. Bílá zástěrka, černá krátká sukýnka a halenka s velkým výstřihem.
"Tak aby ses taky trochu pobavil, teď se můžeš dívat." Zavolala si Andreau, donutila ji kleknout k jejím nohám a nutila jí líbat boty. V ruce držela bičík a jemně jí popoháněla. Když klečela a nadzvedla se, všiml jsem si, protože nebyla daleko ode mě, že nemá kalhotky. Penis a koule mě v zajetí bolely. Andrea sténala vzrušením. 
"Tak je hodná otrokyňka, děvka moje. Tak se mi líbíš, ty kurvo." "Teď něco pro otroka": řekla Karmen a donutila Andreau, aby se otočila zadečkem k mé hlavě." Nechápavě jsem se díval na Karmen a na zadeček Andreji. "Tak jí vylízej kundu ty prase, ty hovado." Ostýchavě jsem přiblížil obličej k jejímu přirození. Ucítil jsem vůni ženy a můj penis sebou zase zaškubal. Ponořil jsem jazyk do vlhké mušličky mé kolegyně v tísni a začal jí dělat dobře. Andrea sténala a narážela zadkem na můj obličej. Karmen mě bičem popoháněla a kopala do mě svýma ostrýma špičkama bot.
Ve chvíli, kdy Andrea neměla daleko vrcholu, přerývaně dýchala a tělo se stahovalo v blížící se křeči, Andreu Karmen odkopla. "Nemáš nárok ty děvko."
Měl jsem pusu ulepenou od jejích šťáv, které chutnali sladce a byl jsem hrozně vzrušený. Ruce jsem za zády ani necítil a tělo mi žhnulo. 
Karmen donutila Andreu lehnout si na postel obkročmo si nad ní klekla a přikázala: "A teď budeš lízat ty!" Teprve teď jsem viděl, že má Karmen v rozkroku neuzavřený šev kalhot, takže má kundu zcela volně přístupnou. Andrea lízala rychle a zručně. Zřejmě to nedělala poprvé. Karmen ji nechala tak dlouho, dokud nevyvrcholila a na Andreinu pusu a do ní nevytekly všechny šťávy orgasmu a nejvyššího vzrušení.
Pak Karmen chvíli ležela a oddychovala, přitom přetáhla Andreu několikrát bičem a hodila jí na zem klíče, aby mě otevřela pouta.
Andrea samozřejmě poslechla a odemkla mě. "Lehnout na postel!" : zavelela. Promnul jsem si ruce a lehnul si na záda na postel, kde před tím ležel Karmen. 
Obkročmo si na mě sedli. Andrea na obličej a Karmen na penis, který již také vysvobodila. "Koukej jí pořádně dodělat ty prase, a o mě se nestarej já si to udělám jak budu chtít!" : křikla.
Byl jsem v jednom ohni neuvědomoval jsem si příliš co se se mnou děje. Blížil jsem se velmi rychle k vrcholu a v zápětí se vystříkal. Andrea sténala v orgasmu a dusila mě svou mušličkou a Karmen se zmítala na mém ohonu. Byl jsem vyřízený a totálně unavený.
Pak obě odešli do koupelny. Slyšel jsem sprchu chichotání. Neměl jsem sílu vstát na tož utéci. Jen jsem ležel. Po několika minutách se vrátili. Obě v županu. Řekli mi, abych se šel osprchovat, že tady ležím na jejich posteli jestli mi to nevadí a mám si jít na svou. Zvedl jsem se a odplazil se do koupelny. Voda mi udělala dobře. Když jsem se vrátil do pokoje, nikdo tam nebyl. Oblékl jsem si svoje věci, ani nevím jak jsem si je svlékl, nebo mi byli svlečeny a šel pryč do svého pokoje. 
Pavel tam nebyl a tak jsem se převlékl na oběd, protože už byl čas a sešel dolů. 
U stolu v jídelně seděl Pavel s Andreou a Karmen, vesele se usmívající. "Tak Romane, už jsi se vyspal? :volal na mě Pavel. "Už jsem myslel že tě to noční lyžování zmohlo úplně a to ráno tě dorazilo co?" Smál se na celé kolo. Podle skleniček co měl před sebou toho vypil už hodně. Prý pro zahřátí. 
Holky dělali jako by nic a Pavel mě asi nepostrádal. Podíval jsem se na hodiny v jídelně, bylo 13. 20. Rychle jsem vzpomínal kdy jsme se vrátili ze sjezdovky, bylo přese něco po deváté. Netušil jsem, že jsem byl v zajetí těchto dívek tak dlouhou dobu.
Mlčel jsem, přisedl si ke stolu přátelsky se na všechny usmál a zakrýval nervozitu. 
Byla sobota a nám zbývala ještě celá neděla a my jsme skoro nelyžovali a tak jsme si to společně vynahradili na sjezdovce, až do pozdního večera. Do konce víkendu se už nic podobného jako v sobotu dopoledne nestalo. Holky se chovali spíše stydlivě odměřeně, pouze kamarádsky a rozloučili jsme se v neděli odpoledne u vlaku, protože jeli na jinou stranu než my. Karmen mi dala vizitku a pošeptala mi, že je jen pro mě. Nastoupila do vlaku a odjela.
Na náš vlak jsme museli chvíli čekat a ve zmatku se zavazadly jsem neměl čas si vizitku přečíst. Až ve vlaku, když odešel Pavel do jídelního vozu pro něco na zub, jsem si ji prohlédl. Karmen Laudolfová, asistentka ředitele, telefonní číslo atak. A z druhé strany: "Romane když budeš chtít zase prožít něco podobného, zavolej. Karmen."

copyright Madam Vevera © 2000 Všechna práva vyhrazena